Všechno začíná nápadem. A pak zpravidla už „jen“ zůstává vytrvat, nevzdat se. Jako Linda, majitelka malého květinářství, která následovala svůj sen. A dnes bydlí se svou rodinou v kouzelném domečku po babičce.
Příjemné pocity, které mě oblapily hned po vstupu do dvora, když jsem našlapovala po chodníku ze starých cihel a železničních pražců, který nenásilně navazoval na dřevěnou terasu, mě neopustily ani dovnitř. Právě naopak. Umocněno atmosférou, jakou dokáže vytvořit jen správné seskupení lidí, materiálů, barev, energií… jsem zvědavě vstoupila do útulné předsíňky.
„Za babčiných časů se zde vcházelo rovnou do malé kuchyňky.“ Tu však vnučka Linda přesunula na pravobok, kde kdysi byla ložnice babiček. Kromě toho dispozici starého domu při rekonstrukci zásadně neměnily. Zásahy byly minimální. Z malé „nudlové“ komůrky v předsíni je dnes toaleta a ušlo se z ní i na malý sprchový kout ve vedlejší koupelně.
venkovský dům
Obývací pokoj zůstal obývacím pokojem. Jen o něco větší místnost než kuchyně je také „zaklizená“ nábytkem – zděděným i dovezeným. Ten nepoměr prostoru a nábytku je proti všem designérským regulím. A přesto tady je stále dostatek místa, je zde útulně, a co je nejdůležitější, funguje zde dobrá energie.
venkovský dům
Abyste takto odvážně sladili různé kusy zařízení, potřebujete mít v sobě víc než jen inspiraci nalistovanou z časopisů o bydlení. Chce to odvahu a také umět odhalit skryté možnosti starých a kvalitních věcí. Ani jedno Linde nechybí. Navíc má skvělého partnera, bez kterého, jak řekla, by nic z toho nebylo.
Při rekonstrukci starého domu mají největší hodnotu původní prvky, zvolí-li se citlivý přístup k jejich opravě, stanou se luxusem v současném bydlení. I proto zde nenajdete osazená plastová okna – ta stará dřevěná dvojitá sloužila dobře a repasovaná ještě pár let i sloužit budou. Přiznané trámy, původní dveře, dřevěná podlaha v obýváku… to vše jsou dnes hvězdy interiéru. To vám potvrdí každý milovník vintage stylu.
